29.11.2018 petrspetla

Panasonic GH5 – recenze

Systémové fotoaparáty aneb bezzrcadlovky slaví deset let a Panasonic k tomu spustil velice zajímavou kampaň. Ke GH5 dostanete pěti letou záruku a dva objektivy 25mm f1.7 a 42,5mm f1.7. Jelikož se blíží vánoce a já používám GH5 jako kameru už rok a půl, rozhodl jsem se k tomu napsat recenzi. Třeba to někoho inspiruje k vánočnímu dárku.

Kamera

Panasonic GH5 je profesionální dokumentární kamera, která umí i slušně fotit a můj názor je, že v dané cenové kategorii nemá žádnou konkurenci. Nejbližším konkurentem je kamera Sony FS5, která stojí dvojnásobek a bez rekordéru nenabízí krom integrovaných ND filtrů a XLR konektorů nic navíc. Konkurencí by mohla být i levnější Pocket 4K cinema camera od Blackmagic, ale není tak odolná a všestranná, byť má mnohem lepší záznam.

Je tak čistě ryze subjektivní záležitostí, komu co vyhovuje a co si koupí.

Hlavní výhody

  1. GH5 má “tělo fotoaparátu”. To má několik výhod. S fotoaparátem na rozdíl od kamery nepůsobíte žádnou pozornost. Díky tomu můžete zachytit atmosféru tak, jaká je. Pomocné příslušenství pro pohyb v prostoru (jeřáb, gimbal, slider, stativ…) není tak velké a drahé, jako pro větší zařízení.
  2. Jako první mezi fotoaparáty nabídl záznam ve 4K 50p v 8bit a 4K 25 nebo 1080 50p v 10bit. Obraz se nerozpadá, je detailní a dobře se s ním pracuje v postprodukci, zejména v kombinaci s v-log.
  3. I když jsem se setkal s názorem, že profesionální filmaři nepotřebují pěti osou stabilizaci na čipu, nesouhlasím s tím. I natáčení z ruky patří mezi kreativu a možnost eliminovat třes a chvění se hodí. Je to vhodné i pro moment, kdy sebou nemáte stativ (cestování, vyhnutí se záboru…) a potřebujete natočit statický záběr. Stabilizace na čipu vám to umožní i s tele objektivem.
  4. Baterie vydrží i tři hodiny záznamu.
  5. Tělo je certifikované do -10 stupňů celsia. Navíc je dostatečně utěsněné proti prachu a vlhkosti. Natáčel jsem bez problémů v dešti i ve vánici.
  6. GH5 má jako kamera vynikající ergonomii, která překonává i některé kamery jako Sony FS700, Sony FS7 apod. Na rozdíl od Sony fotoaparátů má spíše tělo jako zrcadlovka, takže dobře padne do ruky. Pokud máte velké ruce, dá se to ještě zlepšit zakoupením klece. Většina tlačítek jde namapovat. Ovládací prvky jsou dobře umístěné. Expozici tak dokážu bez problému nastavit manuálně do deseti vteřin (iso přes kruhový volič, clonu a závěrku přes dva rollery, wb na tlačítku + roller). Elektronický hledáček je dostatečně detailní pro to, abych s ním mohl ostřit i na f1.1. Malý displej stačí pro práci s gimbalem a je výklopný o 180 stupňů.
  7. Velký HDMI konektor spolu s přibaleným HDMI lockem je v porovnání s konkurencí raritou. Nemusíte si kupovat drahé micro HDMI kabely, které stojí i tisíc korun a bez problémů připojíte externí monitor bez toho, aniž byste se báli zničení konektoru v těle fotoaparátu.
  8. Velké tlačítko pro nahrávání. U kamer to je samozřejmost, u fotoaparátů ne. Uživatelům Sony se občas stane, že tlačítko zmáčknou a myslí si, že nahrávají.
  9. Na micro 4/3 bajonet nasadíte prakticky jakýkoliv objektiv. GH5 má crop factor 2x, ale díky funkci EX Tele, která ořízne čip se dostanete až na 2,8x. Pak není problém využít objektivy i pro c-mount.
  10. GH5 umožňuje záznam v log s náhledem v REC 709, který umí poslat i přes HDMI.
  11. Fajnšmejkři s dostatkem peněz mohou využít anamorfní režim.
  12. Rolling shutter effect je minimální. Nemusíte se bát točit sport a švenkovat na delší ohniska.
  13.  Záběry ve Full HD zpomalíte až 7x díky 175fps.
  14. V menu si můžete zapnout cropmarks pro formáty 2,39:1, 2,35:1, 16:9 a 1:1.
  15. GH5 má dva sloty pro SD kartu. Záznam tak můžete nahrávat na obě karty naráz a mít tak zálohu pro případ, že by jedna umřela.

Když to vše shrnu, nemám důvod kupovat si kameru a nikdo z diváků nepozná, že točím na fotoaparát. Prvotní neduhy fotoaparátů jsou už dávno pryč. Panasonic GH5 sice nemá v základu XLR konektory, ale můžete si je dokoupit v modulu. Mě tohle nikdy nelákalo a raději používám profesionální rekordéry. Synchronizace už v dnešní době není problém. Adobe Premiere má na to přímo funkci. Z rekordéru dostanu lepší zvuk, nahrává mi dvě stopy naráz (jednu s normální a druhou s nižší hlasitostí) a můžu je umístit nezávisle na kameře.

Workflow

Ke GH5 jsem si koupil klec od Smallrigu včetně top handle (vrchní madlo). Na boku mám připravený HDMI lock s HDMI kabelem. To celé dávám do batohu Lowepro Flipside 400AW. Když natáčím video v rámci reportážního žánru, točím většinou z ruky. Na klec si uchytím přijímač Sennheiser G3 pro klopák (mikrofon) a hlavu Manfrotto 492 s monitorem Lilluput A7s, který má 7″. Reportáže většinou dělám ve Full HD a když točím ve 175fps, můžu dělat záběry “jak ze slideru”. Objektivy používám Canon a nasazuji je na Metabones XL speedbooster. Ten krom toho, že snižuje crop factor zároveň i zvětšuje světelnost. Se Sigma 18-35mm f1.8, což je asi nejčastější kombinace, se dostanu až na f1.1. Naopak, když se chci dostat dál, než mi umožňuje objektiv, mohu použít výše zmíněnou funkci EX Tele spolu s běžným adaptérem a dostanu se na crop 2,8x. Ze 100mm f2.8 tak mám 280mm.

Když natáčím narativní žánry nebo dokument, používám už stativ, slider, gimbal apod. Na všem mám quick release od Manfrotto. Není tak problém GH5 kdykoliv přecvaknout do něčeho jiného a jít ihned točit.

Vždy natáčím do log, protože to je jediná možnost, jak zachytit slušný dynamický rozsah, aniž bych narušil lidskou pleť. Ideální je samozřejmě natáčet v 10 bitovém záznamu, ale i přes trochu bordelu v obraze se dá i 8 bit. Log se nebojím lehce podexponovat, abych dostal případně kresbu ve světlých částech obrazu. Nijak výrazně to nešumí. Nikdy nejdu ale přes ISO 1600. Pokud potřebujete ISO vyšší, zvolte raději GH5s. Ten sice nemá stabilizaci na čipu, ale má méně Mpx a duální ISO. Je tak vhodnější pro natáčení za horších světelných podmínek. Čip v GH5s vyrobila Sony a pravděpodobně ho obsahuje i Pocket 4K kamera od Black Magic.

U v-log mám staženou ostrost i redukci šumu na -5. Obojí dokážu lépe udělat v postprodukci.

Před natáčením doporučuji vytvořit si vlastní rychlé menu (quick menu). Do něj si můžete dát položky dle libosti a nemusíte dlouze nic hledat.

Pokud chcete používat automatické ostření ve videu, není GH5 úplně nejlepší volbou, jelikož má pouze kontrastní ostření. Konkurence je v tomhle dál, zejména Canon s Dual Pixel AF. Já už skoro deset let ostřím manuálně a když pohnu prstencem, GH5 mi sama obraz zvětší přes funkci. GH5 má tzv. “clean hdmi” tzn. můžete vypnout info grafiku a vysílat například živák na plátno, YouTube apod. S externím rekordérem můžete nahrávat 10bit i ve 4K 50p.

Smallrig – recenze klece na Panasonic GH5

Panasonic objektivy

Nativní objektivy jsou lehké, malé a ty dražší i dost dobře utěsněné a nabízí duální stabilizaci, kdy se kombinuje optická stabilizace objektivu a stabilizace na čipu. Jejich nevýhodou je ale elektronické ostření tzn. že přeostření nezáleží na délce pootočení, ale jeho rychlosti. Kvůli tomu nikdy nezapojíte svalovou paměť. V kombinaci s horším AF mi to přijde jako chyba, byť Panasonic vydává jednou za čas aktualizaci, kterou se snaží AF zlepšit. Na druhou stranu není problém používat objektivy od Olympus jako 12-40mm f2.8, které nabízí obojí. Jak elektronické ostření, tak plně manuální. Případně pevná skla od Voigtlander, Veydra, Sigma apod.

Ze Sigma patří obecně mezi nejoblíbenější 16mm f1.4 (po přepočtu 32mm) a 30mm f1.4 (po přepočtu 60mm).

Pokud si Panasonic koupíte teď, dostanete v ceně 25mm f1.7 a 42,5mm f1.7. K nim bych dokoupil jeden široký objektiv. Třeba seťák 12-60mm f2.8 – f4 nebo Samyang 12mm f2.

Co jsem natočil na GH5

Více ukázek najdete na stránkách naší produkce Špetla Film. I tak ale někdy trvá až rok, než co se dostane hotové video ven.

Filmová produkce

Nejsou finance

Pokud nemáte dostatek peněz pro to koupit si Panasonic GH5, podívejte se na Panasonic G9, který je přibližně o třináct tisíc levnější. K tomu stejně jako ke GH5 dostanete i dva objektivy a navíc ještě bateriový grip. Nevýhodou je absence záznamu v 10bit a v-log.

Kdybych si měl vybrat fotoaparát v ještě nižší cenové kategorii, šel bych buď do Lumix LX100 nebo GX80. Obojí stojí kolem třinácti tisíc. Rozdílem je, že LX100 má zabudovaný objektiv Leica 24-70mm f1.7 – f2.8 a ke GX80 dostanete obyčejný seťák 12-32mm f3,5 – 5.6. Já používám GX80 spolu s Viltrox adaptérem. Recenzi na obojí si můžete přečíst v článcích níže.

Panasonic GX80 – recenze

Viltrox speed booster – recenze

Závěr

Aktuálně používám jako hlavní kameru Panasonic GH5, b-kameru Panasonic GX80 a do horších světelných podmínek a na focení jsem si koupil A7RII. Každý rok vychází neustále nové vybavení a věřím, že pro spoustu z vás to je velké lákadlo. Tvůrci teď čekají na A7sIII a já se ptám proč, když je možné za skvělou cenu koupit vybavení, které stále podává skvělý výkon. Přeci jenom kvalita výstupu daleko předběhla očekávání, které jsme měli jako tvůrci před pěti lety.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.