27.12.2019 petrspetla

Konec jedné kapitoly

Blíží se konec roku a s ním vstoupíme do nové desetiletky. Pro mě se tím uzavírá jedna kapitola. Před deseti lety jsem se rozhodl věnovat natáčení, i když jsem pro to neměl žádné předpoklady. Nebojím se přiznat si, že jsem člověk bez talentu se sebereflexí, která mě trefně kope do držky. Díky tomu se posouvám jako tvůrce výše, ale nese to sebou občasný vedlejší efekt ve formě vyhoření a deprese. Velmi trefně o podobném problému promluvil v DVTV herec Jiří Langmajer. Já se zatím naštěstí pohybuji na rozumné hranici a to i kvůli své dcerce. Prášky jíst nemusím.

Kdysi jsem řekl v rozhovoru, že bych si přál nejraději klid. Reálně jsem se ale za ty roky naučil pracovat se stresem a improvizací. Hlavní bylo také uvědomění, že žijeme ve velké sociální bublině a všichni jsme si rovni. Většina celebrit a bohatých lidí žije na dluh. Bublina ale validuje více, než reálný stav. Proto nemám rád Instagram a další sociální sítě, které jsou jen na oko. Více si vážím skromných, upřímných a laskavých lidí.

„Upřímnost vám nepřinese mnoho přátel, ale vždy vám přinese ty správné.“ John Lennon

Do konce roku budu jen odpočívat a možná si i zkusím práci s filmovou kamerou Arriflex se surovinou od Kodaku. S tím je spojená i práce s klasickým expozimetrem.

Práce kameramanů byla dříve obecně mnohem složitější a mohl ji dělat spíše jen absolvent filmové školy. Dnes si kdokoliv zapne na náhledovém monitoru funkci False colors a hned vidí přesně stav expozice ve scéně.

Dříve bych si myslel, že otevřenost oboru a dostupná technika přinese novou krev, která bude točit super filmy, ale postupem času vidím, že se kvalita práce spíše devalvuje. Každý chce točit video a každý i může. Mezi vzory současných tvůrců patří spíše YouTubeři, než ostřílení profesionálové z filmového průmyslu a to je smutné. Hlavní je, že obraz je zpomalený, přes to nahozená LUTka a lidi v obraze se tváří, jako když mění svět.

Na YouTube bublinu jsem narazil opět nedávno, když jsem si stavěl rig pro kameru. Ve většině nejsledovanějších videí je nesmyslně postavený.

  1. Ramenní opěrka i vrchní madlo (top handle) jsou mimo těžiště. Kamera padá na předek, místo ramena rig nesou ruce a kameraman se brzy unaví.
  2. Pomocí V-Mount si zakrývají dotykový displej u kamery, pomocí které se ovládá.
  3. Externí monitor nemají před sebou, ale vysoko nad hlavou. Lámou si tak krk.

Aneb když to shrnu: “Hezky to vypadá, bude za to hodně lajků, ale reálně s tím točit nebudu.”

Sám jsem měl lehce nevyvážený setup, ale byl natolik lehký, že mi to nevadilo. S přibývající váhou dalšího příslušenství to ale ani jinak nešlo, než ho 100% vyvážit.

Jelikož jsem začal používat follow focus, musel jsem sehnat ozubení na své Sigma Art objektivy. Shodou okolností jsem přes skupinu DSLR video našel kontakt na Tomáše Kamína, který se tiskem “lens gear” zabývá. Nechal jsem si u něj vyrobit ozubení pro Sigmy 18-35mm f1.8 a 85mm f1.4. Od objednávky jsem čekal týden. Ozubení na zoom mi sedlo bez problémů, ale na 85mm f1.4 jsem jej musel ohoblovat. Zabralo mi to asi pět hodin, ale nedávám mu to za vinu. Objektiv neměl a já si ho vyžádal. Navíc bych to přirovnal k pletení. Pustil jsem si film a hobloval a hobloval.

Underground 6 od Michaela Baye mě velmi pobavil a doporučuji ho všemi deseti, pokud hledáte odpočinkový a vtipný akční film. Netflix jde teď s tvorbou hodně nahoru a ti co tvrdí, že ničí filmový průmysl si mohou strčit hlavu do temných míst. Tvrdil to i Spielberg, dokud s Netflixem nepodepsal smlouvu. A vlastně ani o ničem jiném to není. Peníze, peníze a zase peníze. Český režisér Václav Marhoul v rozhovoru řekl, že je hrozné, jak se lidé koukají na filmy na mobilu, ale faktem je, že spousta lidí má doma lepší kino, než může nabídnout komerční multiplex. Ve výsledku stačí koupit slušný 4K projektor za dvacet tisíc, mít možnost zatemnit místnost, kvalitní nátěr pro projekce a 7.1 repro soustavu. Hlavní je, že vám do filmu nikdo nebude žrát popcorn, svítit do obličeje telefonem nebo ho hlasitě komentovat s kamarády. S ženou se občas díváme na projekci z postele a to pohodlí se nedá srovnat. Navíc jsem už zažil pár kin se špinavým plátnem a vysvíceným projektorem.

Ale vrátím se zpět k ozubení. Běžně bych a ani nikdo z mých kolegů follow focus s fotografickými objektivy nedoporučil. Běžné bajonety nemají dodatečný zámek jako u filmových kamer, takže se stává, že se objektiv hýbe uvnitř bajonetu a to si při přeostřování nepřejete. Fotografické objektivy nejsou ani pro manuální ostření stavěné. Nemají ozubení pro follow focus, ostřící dráha je příliš krátká (kdo někdy pracoval s Canon 100mm f2.8L Macro, ten ví o čem mluvím), při přeostřování dýchají (to ale i dost filmových skel), nemají hard stop (filmový objektiv se zastaví, fotografický se protáčí dál) atd. Naštěstí jsem se ale s žádným problémem nesetkal. Adaptér Metabones Speedbooster XL mám uchycený do klece. Objektiv se v něm nehýbe. Follow focus z ozubení nevypadává a ani nedrhne. Sigma Art objektivy sice hard stop nemají, ale na konci ostřící dráhy se kousnou, takže to cítím.

Proč si nekoupím filmové objektivy?

Kvalitní filmové objektivy jsou drahé a kusově jdou běžně přes půl milionu korun. A ty, které jsou levné jako Samyang (bazar pár tisíc), Xeen (bazar třicet tisíc) a CP Zeiss (bazar padesát tisíc) zase podle mě nemají smysl.

Pár let zpět jsme testovali s kamarádem fotografické a filmové objektivy. Chystal se na cestu kolem světa a chtěl si vyzkoušet, co si pořídit. Měli jsme na place jeden můj Sigma Art objektiv, CP Zeiss, Fujinon Alura a další. Testovali jsme je na kameře RED Dragon v 6k rozlišení. Objektiv od Sigma Art z toho vyšel neutrálně s nejlepší kresbou. Ostatní byly měkké na plnou díru a měli výrazný barevný posun. Fujinon šel třeba do zelena a to je sklo, které stojí 45 tisíc dolarů. Na druhou stranu jsem s nimi už točil a preferuji jejich výrazný charakter, před sterilní kresbou, kterou má Sigma Art. Takové peníze ale za jeden objektiv nikdy nedám a k rentalu mám daleko. Sigma Art sice má i svoji cine řadu skel, ale jde jen o rehouse. Připlácet si šedesát tisíc na skle, jen kvůli tomu, že vypadá lépe a má standardní ozubení není pro mě. Zvlášť když mě na mé objektivy stálo celkem 800Kč.

Tento článek by ale neměl být o ostření a objektivech. Letos jsem investoval hodně peněz do nové techniky. Chci udělat výrazný krok a vrátit se zase k filmové tvorbě. Sice jsem si teď občas něco natočil, ale chuť po celovečerním projektu je stále větší a větší.

Mé plány pro rok 2020

Z vlastní zkušenosti vím, že když si člověk jasně definuje realizovatelné cíle, dosáhne jich. Už jsem o tom mluvil v podcastu. Když si někdo na zeď napíše seznam přání jako vůz od Porsche, je to sice fajn, ale bez významu.

  1. Dokončím tištěnou knihu pro začínající tvůrce.
  2. Začátkem roku dotočím kurzy Pocket od A do Z, natáčení mobilním telefonem a natáčení mobilních videoklipů.
  3. Natočím krátký film, který pošlu na festivaly po celém světě.
  4. Dokončím scénář celovečerního filmu. Několik jich mám v šuplíku, ale o vítězi rozhodne asi nejnižší rozpočet.
  5. S dokumentárním filmem, který máme v plánu, se pokusím přiblížit kvalitou zpracování zahraniční špičce.
  6. Odstřihnu některé žánry, které už nechci dělat.

Všimněte si, že jsem nepoužil alibi slůvka jako “Chtěl bych, Rád bych…”.

Poslední roky jsem plnil plány na 90%, tak mi držte palce. Co máte v rámci natáčení v plánu vy?

Comments (2)

  1. Roman

    Moje slova s tím rigem!!! Už jsem prošel nevím kolik videí a neustále jsem si říkal – ty lidi fakt nemyslej hlavou 🙂 Takže jsem stále ve fázi hledání a v rámci zoufalství jsme si říkal, že si to taky nějak poskládám sám.

  2. petrspetla

    Já už budu mít svůj skoro hotový. Nakonec čekám ještě na dva kusy od Smallrigu a mělo by to sedět. Jestli ne, pomůže stolní vrtačka 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.