7.12.2019 petrspetla

Hudební videoklipy

Po letech jsem se rozhodl, že se vrátím ke svému srdcovému žánru a to hudebním videoklipům. Dal jsem si ale jednu podmínku. Stop kompromisům. Videoklipy budu dělat jen takové, které mě budou bavit a udělám si je podle sebe. Každý nový bude lepší, než ten předchozí.

Za ty roky jsem z hoven sice upletl už několik bičů, ale scéna je už úplně někde jinde.

Kdo nesvítí a netočí na cinema kameru s anamorfickými objektivy, jako kdyby nebyl. Štáb často čítá i přes padesát členů.

Když jsem ale začínal, tento žánr byl pro veřejnost v plenkách. Produkční studia už sice existovala, ale kvalitní videoklip si mohlo v tuzemsku dovolit jen pár kapel. Já jsem svoji video klipovou prvotinu natočil před devíti lety. Čerstvě jsem měl koupenou kameru Canon HV30 a když mě známý oslovil, jestli jim nenatočím za flašku videoklip, šel jsem do toho. O videoklipech jsem nevěděl nic a rap neposlouchal. Výsledek dopadl podle očekávání. Nijak, ale vzhledem k tomu, že moc raperů videoklipy nemělo, nějaký ten ohlas to získalo.

Na další videoklip jsem si počkal dva roky. Na rozdíl od hraných filmů jsem se na jeho natáčení moc netěšil. Věděl jsem, že v postprodukci budu muset synchronizovat hudbu s obrazem a to pro několik stop. V té době mi to vzalo pár hodin práce a to k tomu nepočítám sekající se počítač. Offline střih (přes proxy) nebyl v té době známý a dostupný. Dnes dvakrát kliknu a program udělá synchronizaci za mě. Cena komponent je vzhledem k masivnímu výkonu úplně směšná.

Když se na to podívám s odstupem několika let, byl to skok “jako prase”. Místo Canon HV30 jsem už měl fotoaparát Canon 60D. Víc jsem vnímal vizuál. Ale dnes by takový image videoklip neuspěl, protože je příliš statický a nudný. V té době bohužel na trhu nebyl žádný čínský steadycam a o gimbalech ani nemluvě. Ty jsou čerstvou novinkou několika posledních let.

Steadycam vs gimbal

Chodící záběry ve videoklipu jsme natočili z kufru auta na stativ od Velbonu. K dokonalosti to mělo daleko a stabilizace v postprodukci ještě neexistovala. O několik měsíců později jsem si koupil fotoaparát Panasonic GH2 a natočil s kapelou Too Late videoklip ke skladbě Ego.

Krom toho, že jsem k tomu použil jeden z revolučních fotoaparátů na video bych měl k natáčení pár bodů.

  1. V den, kdy jsem měl dojet z Olomouce do Rtyně v Podkrkonoší vlakem mi nově vzniklá banka Airbank blokla kartu. U spolubydlících jsem vysomroval jen část na cestu. Herečka mě naštěstí vyzvedla na půli cesty autem. Od té doby mám více účtu u více banek a zálohu v hotovosti. Diverzifikace.
  2. Scénu v podzemí jsme natáčeli v pevnosti Stachelberg. Techniku včetně hudebních nástrojů jsme tahali do 34 metrové hloubky několik hodin tam i zpět. Uvnitř bylo vlhko a minimum světla. Dnes už bych do toho pravděpodobně nešel.

A také to bylo poprvé, kdy jsem do videoklipu zapojil nějaký příběh. A stejně jako tehdy i dnes platí, že příběh znamená risk, který se nemusí vyplatit.

Imidžovky nikoho nikdy neurazí. Stačí mít aspoň průměrnou píseň s dobrým mixem.

Stejný rok jsem natočil klip s Revoltou Evoluce Vědomí. Věděl jsem, že to bude hit, protože Revolta už v té době začal velmi rychle růst a naše společné video ještě s Adamem Raw pro hnutí SebeRevolta rychle překonalo milión zhlédnutí.

I když jsem neměl dostatečnou techniku a vědomosti, snažil jsem se pro natočení videoklipu udělat maximum. Točili jsme, jen když bylo hezké počasí. Domluvili jsme společně pozitivní lidi. Zároveň to byl i můj poslední pokus, kdy jsem zkusil někomu dát do ruky odraznou desku. Na věži foukal vítr a manažer interpreta ji nedokázal udržet stabilní, takže se hýbe.

Od natáčení uplynulo osm let. Za tu dobu jsem ušel slušnou cestu, ale ne dostatečnou. Níže dávám pro ukázku své tři hudební videoklipy, které mám rád.

Všechny jsem točil čistě improvizačně dokumentárním stylem. Dnes bych se zaměřil spíše na méně scén a silný příběh.

Celkem jsem natočil asi padesát hudebních videoklipů pro známé i méně známé autory. Proč jsem s tím přestal?

Nebavilo mě to a to ani ne kvůli tomu, že bych za to nedostal řádně zaplaceno. Interpreti do sebe nechtěli investovat peníze. Nezajímala je produkční hodnota. Vše hlavně teď hned bez zdržování a samozřejmě i bez peněz na reklamu, aby se dílo šířilo. Já videoklipy chtěl točit, abych mohl vyprávět příběhy. Ne jen nutnost pro někoho, protože dlouho nic nevydal. Videoklipy jsou pro mě krátké hrané filmy s hudbou, kterou rád poslouchám.

Jenže když už jsem po několikáté točil stejné záběry ze steadycamu na jiném místě s jinou osobou, řekl jsem si, že končím.

S postupným dozráváním, zkušenostmi a technickým zázemím jsem se ale rozhodl, že se k tomu vrátím. S Pocket 4K se nemohu vymlouvat na to, že točí hnusně, protože to není pravda. Dokonce mi dovolí až 75 fps ve 4K cinemascope formátu. Na svícení se také vymlouvat nemohu. Mám několik světel včetně Bowens, modifikátory a mlhostrojem. A hlavně mám chuť.

Proto jsem si našel dvě kapely pro natočení videoklipu. Jeden bude vtipnější, druhý zase vážnější. U obou ale mám volné ruce.

Klip pro Benjamings clan je už hotový a jeho střih mi zabral jen půl hodiny. Dobře jsem si připravil scénář, vyhlédl lokace a ve výsledku jsem měl mnohem jednodušší a efektivnější práci.

Pro ty, kteří se chtějí dozvědět jak natáčet hudební videoklipy jsem vydal kurz níže, který bude v únoru i součástí mého masterclass kurzu. Obojí můžete v prosinci koupit se 45% slevou díky kupónu “vanoce2019”.

Kurz o natáčení hudebních videoklipů

Svět v hledáčku (masterclass) – gamma verze

Svícení

Hudební videoklipy musí být vizuálně zajímavé. Vizuál stojí na atmosféře. Ta se vytváří pomocí světel. Světla si nakoupíte, ale zjistíte, že to nestačí, protože běžné prostory jsou velmi omezující. Začnete tedy hledat studio, ve kterém si postavíte set na míru, ale kapela na to většinou nemá peníze. Kolikrát jsem si říkal při svícení, že bych potřeboval světlo z jedné strany a další z tamté, ale došel jsem k tomu, že to vlastně při těchto podmínkách ani nejde.

I svícení budu v kurzu probírat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.