20.1.2020 petrspetla

Bezduché chvíle – projekt studentů střední školy na Startovači

Minulý týden mě zkontaktovala asistentka produkce Martina Zralá s tím, že jejich středoškolský tým natáčí film a potřebují pomoc se sdílením jejich kampaně na Startovači. A protože samotné sdílení většinou nic nezmůže, souhlasila s krátkým rozhovorem. Zároveň mě i inspirovala k tomu založit novou rubriku na blogu “Český crowdfunding”. Když už mi na blog leze šest tisíc lidí měsíčně, proč vlastně nepomoct i ostatním filmařům.

Jak vás napadl tento námět a jak dlouho jste psali scénář?

Film je do určité míry inspirován románem Oblomov – Ivan Alexandrovič Gončarov, ze kterého si bere základní poselství a přenáší ho do dnešní doby. Předloha je obzvláště silná právě v jejím tematickém přesahu, který se v dnešní době ukazuje jako aktuálnější než kdy jindy. Náš scénárista byl fascinován, kolik je toho román schopný říct o soudobé společnosti i po více než 160 letech od jeho prvního vydání. Již při prvních 100 stránkách knihy bylo jasné, o čem film bude a o čem bude vypovídat. Samotný vývoj scénáře se tak stal přirozeným procesem. Začalo se od základní premisy, na té se pracovalo do doby, dokud jsme nebyli maximálně spokojeni. Takto se postupovalo dál s námětem, synopsí, treatmentem, až po finální scénář, který se stal výsledkem postupného přidávání detailů a doladění jednotlivých scén.

Setkali jste se s podobným příběhem v realitě? Třeba u jednoho z vašich spolužáků?

Myslím, že takový Oblomov je v každém z nás. Otázkou je, na kolik ho necháme se projevit. U samotného scénáře je chování protagonisty samozřejmě posunuto do daleko dramatičtějších rovin, aby téma lépe vyniklo. Nicméně základ zůstává stejný. Kdy jsme si naposledy řekli, že uklidíme až zítra, že raději zalžeme, než abychom čelili konfliktu, že snažit se je stejně zbytečné? Tohle vše je náš filmový Oblomov, který se tak v rámci příběhu stává poměrně těžce uchopitelnou postavou. Nesnášíte ho za to, jak se chová, ale zároveň jeho jednání rozumíte, protože ho znáte. Proto mě jako postava tak láká, protože nevím, co si o něm myslet.

Podle čeho jste sestavili štáb?

Nás štáb byl určen naším lektorem, ale myslím, že jsme všichni rádi za sestavení našeho štábu. Už spolu máme docela hodně práce za sebou. Rozumíme si, chápeme se a dobře tím pádem pracujeme na naší filmové tvorbě.

Jak dlouho plánujete film točit?

Film máme naplánovaný na 5 natáčecích dní.

Jaký je odhadovaný rozpočet a co vše je v něm zahrnuto? 

Rozpočet je odhadovaný zhruba kolem 50 000, peníze půjdou především na herce, dopravu, lokace a úpravy dekorací. Vytváříme si v ateliéru z fleku pokoj pro naši hlavní postavu, je to docela náročné, ale věříme že ve výsledku to bude stát za to.

Podle čeho jste vybírali herce? Bude ve filmu hrát nějaká známá tvář (i z důvodu marketingu? Technické vybavení vám zapůjčila škola, máte vlastní nebo jste využili i služby některého z rentalů?

Herce jsme vybírali na základě jejich hereckých výkonů v jiných projektech, ve kterých účinkovali a jejich vzhledu. Záměrem bylo vybrat herce, kteří jsou již před kamerou zkušenější a zároveň by odpovídaly našim představám. Technické vybavení nám půjčí naše škola.

 Proč jste se rozhodli zrovna pro crowdfunding a proč od diváků chcete peníze? 

Crowdfunding je skvělý způsob, jak zapojit do filmu diváky ještě před samotným vytvořením díla. Část peněz jsme ještě stále potřebovali sehnat a startovač se nám zdál být skvělou platformou, přesně pro to, co potřebujeme. Naši kampani se daří zatím velice dobře. Máme radost, že tolik lidí chce být součástí našeho filmu. Doufáme, že se dílo bude všem podporovatelům líbit.

Co plánujete dělat s filmem po jeho natočení?

V plánu máme poslat nás film na festivaly jako Brno 16, Pražský kufr, Mladá kamera.  Je to pravděpodobně asi náš poslední film, který budeme vytvářet v tomto školním seskupení. Jedná se o naši závěrečnou práci, takže film bude sloužit hlavně naší škole jako ukázka práce studentů. Bereme to hodně vážně. Přejeme si, aby měli studenti stále větší zájem o studium filmu. Ať nám tu těch mladých filmařů přibude. Jít studovat film, se nebere stejně vážně jako jít studovat, ekonomiku, vědu nebo medicínu. Věříme, že je to ale plnohodnotný obor, stejně jako každý jiný. Chceme, aby naše dílo inspirovalo ostatní k tvoření filmu, chceme dílem ukázat, co jsme byly schopni vytvořit za 4 roku studia.

Na Facebooku existují skupiny jako DSLR video, které sdružují začínající video tvůrce a filmaře a mají již přes deset tisíc členů. Proč chcete, aby filmařů bylo více?

To je opravdu skvělé, ale snažíme se asi hlavně vzbudit zájem o studium filmu. Pojem jako střední filmová škola je naprostá novinka. Pod studiem filmu si člověk představí vysokou školu. Známe spoustu lidí, kteří na filmovou výšku chodí a závidí nám, že jsme schopni se věnovat filmu již na střední. Člověk může být filmařem samozřejmě i bez studia, není na tom nic špatného. Ale spousta lidí právě znevažuje hodnotu studia filmu, a nevidí třeba důvod proč studovat film už na střední. Chtěli bychom naší prací ukázat, že to má smysl.

Co uděláte s penězi, které vyberete navíc? Zlepšíte produkční hodnotu filmu nebo je investujete do vybavení, marketingu případně večírku?

Peníze, které vybereme navíc zůstanou ve škole na další projekty našich spolužáků. Je to náročné každý rok 1–2 maturitní filmy. A k tomu spousta menších, které taky nejsou zadarmo.

Pomáhá vám s vedením filmu jeden z kantorů nebo je tvorba filmu jen na vás? 

Ano, film pravidelně konzultujeme s našimi lektory odborných předmětů. Podle profese každý z nás probírá svoji práci na filmu individuálně. Konzultace nám hlavně slouží k vychytávání všech chyb a vede nás určitě k tomu nejlepšímu možnému výsledku.

Co hodláte dělat po studiu filmu?

Spousta z nás směřuje k dalšímu studiu filmu. Někteří se hlásí na UTB, které je ve Zlíně a někteří třeba na FAMU. Hodně členů štábu natáčí už svoje vlastní zakázky, věnují se filmu hodně pracovně a o další studium nemají zájem. Všichni z nás si znalosti filmu ponesou do života, sami budeme asi překvapeni, kde všude se nám budou hodit.

Jakou střední školu konkrétně studujete. Máte dostatek času pro studium filmu nebo ho probíráte jen okrajově?

Studujeme Střední školu filmovou, multimediální a počítačových technologií neboli Creative hill college. Obor multimédia se zaměřením na film. A podle toho také vypadá naše výuka. Kromě tradičních předmětů je čeština, angličtina nebo matika máme režii a scenáristiku, kameru, produkci, střih, zvuk a k tomu několik hodin v ateliéru týdně, kde si vše zkoušíme prakticky. Naše škola je vybavená nově zrekonstruovaným ateliérem Karla Zemana, ve kterém on sám původně vytvářel svá díla. Kromě toho nás učí lidé z oboru, kteří nás sem tam vezmou na jejich natáčení, kde děláme asistenční pozice. Důležitou součástí našeho studia jsou pak Klauzurní práce. Ty máme 2x za rok vždy na konci pololetí a prezentujeme tam většinou krátký film podle určitého zadání, který si musíme obhájit před komisí a odprezentovat našim spolužákům. Takže film se u nás opravdu studuje není to jen “bokovka.”

Na stránkách školy mě zaujala sekce týkající se školní firmy. Na kolika zakázkách se vaše třída podílela? Komunikaci s firmou za vás kompletně řeší kantoři nebo i sami řešíte obchod?

Je řada firem, se kterými je škola v kontaktu, a studenti zde chodí každoročně na praxi. Většina studentů si ale hledají praxi a zakázky sami.

Krom školy natáčíte i ve volném čase?

Samozřejmě. Jsou tací, kteří si už založili i menší produkci a natáčí zakázky. Zvukař našeho filmu si zase vybavil vlastní zvukové studio. A spousta z nás točí nebo fotí na zakázku, jen tak pro radost nebo pro charitu.

Když už studujete filmovou školu, jaký vnímáte posun ve vaší tvorbě od nastoupení?

Když člověk nastoupí má hodně zkreslené představy. O svých schopnostech, filmu a celkově o práci která za tím stojí. Většina by hned chtěla točit velkofilmy s obrovským morálním poselstvím, ale postupem času zjistí, že na to zatím nemá a musí se spokojit s krátkými filmy a učit se hlavně filmové řemeslo. Začali jsme u fotky, přes fiktivní reportáž, animaci, němý film a dokument až po náš maturitní film. Určitě jsem se posunuli ve spolupráci. Najednou se ze spolužáka stává nadřízený a je třeba jej respektovat, protože pokud to nefunguje na place nedopadne film ani zvlášť u studentů. Posuny v samotné tvorbě jsou velmi individuální. Na naší škole je super, že si každý může vyzkoušet všechny hlavní profese, vybrat pro sebe tu pravou a té se pak věnovat u Klauzur nebo při cvičení v ateliéru. Takže posun může nejlépe hodnotit naše práce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.